Věříte tomu, že jsme všichni stejní?
Komunikace se zvířetem probíhá obdobně jako komunikace mezi lidmi, avšak s tím rozdílem, že řeč je nahrazena vzájemným sladěním energetických polí člověka a zvířete. Pokud je člověk schopný přijmout myšlenku, že jsme všichni stejní v tom slova smyslu, že ve zvířatech proudí stejná životní energie jako v lidech, že přemýšlí, cítí emoce a fyzické procesy těla, pak vzájemná komunikace funguje. Je totiž založena na respektu a bezpodmínečné lásce směrem ke zvířeti.
Pokud bychom se chtěli podívat na komunikaci nejen z energetické stránky, ale spíše z té fyziologické, potom platí, že při rozmluvě se zvířetem je v činnosti pravá mozková hemisféra. Pro interpretaci zvířecích zpráv do lidského jazyka se aktivuje hemisféra levá. Je možné spojit se s fyzicky přítomným zvířetem nebo přes fotografii s libovolně vzdáleným zvířetem či s již zemřelým zvířetem. Stěžejní je praktický trénink komunikace a čistá mysl. Pouze v momentě, kdy člověk oprostí svou mysl od strachu, pochybností či potřeby aplikovat logiku, uslyší jemné a tiché zprávy od zvířat, které mu mohou přicházet formou emocí, obrazů či slov.
Při pravidelném praktikování komunikace člověk zjistí, že může slyšet rozmlouvat stromy, kameny, řeku, mikroorganismy, a že se lze spojit se vším, co se na Zemi (a řekněme si otevřeně i mimo ni) vyskytuje. Doporučuji pobývat v přírodě, otevřít se jejímu kouzlu a prostě jen poslouchat. Myslím, že umět naslouchat je důležitější vlastností, než umět mluvit. Brzy dokážete rozlišit, která informace přišla z Vaší mysli, což bude spíše hříčka ega, a která zpráva přišla od lesa, srnky nebo Vašeho psa. Tyto zprávy Vás většinou překvapí a zahřejí u srdce tak, že se to nedá přehlédnout.